Kdo zastaví modrý válec?

Jako sardinky. Již více než polovinu kol probíhajícího ročníku odpočítala anglická Premier League, přičemž na čele tabulky se špičkové celky mačkají těsněji než pracující v ranní špičce londýnského metra. Hned sedm týmů se vejde do rozestupu deseti bodů, mezera mezi prvním a třetím činí pouze body dva. Do konce soutěže sice stále chybí velké množství zápasů, ale hlavním aspirantem na titul zůstává v mých očích jen jediný klub – Manchester City. Odhad vpravdě odvážný, že? Důkazy proto přikládám.

Arabská modř zatím suverénně zvládá většinu střetnutí proti těžkým soupeřům. Výhry nad Arsenalem (6:3), Manchesterem United (4:1), Tottenhamem (6:0), Liverpoolem (2:1) nebo Evertonem (3:1) vykazují jasnou převahu a přispívají k famóznímu skóre, jež si Citizens během jedenadvaceti zápasů vypracovali – 59:23. Zisk posledních tří bodů přišel v neděli v Newcastlu; tedy na půdě, kde nevítězí zdaleka každý. Džeko a Negredo zajistili posun svého celku na první pozici, a v tuto chvíli ani není tak podstatné, zdali se na vrcholu udrží i po pondělní dohrávce Arsenalu na Aston Ville. 

Hráči City totiž své výkony drží na vysoké úrovni již od počátku sezony. V létě loňského roku se v Anglii uskutečnilo několik změn na manažerských postech – David Moyes se ujal United, José Mourinho se vrátil na Chelsea a Roberto Martínez usedl na lavičku Evertonu. Rovněž na Etihad Stadium došlo k výměně stráží: Roberta Manciniho nahradil Manuel Pellegrini. A právě chilskému trenérovi se z výše uvedených jmen dosud daří nejlépe. Nutno podotknout, že v porovnání se svými kolegy disponuje pravděpodobně nejsilnějším a nejširším kádrem; jeho útočná filozofie fotbalu, především v kontrastu s Manciniho defenzivním stylem, ale neuvěřitelně baví!

A přestože vás při zhlédnutí jakéhokoli zápasu Manchesteru City uchvátí týmové pojetí, v herním systému vyčnívají dvě jména – Álvaro Negredo a Yaya Touré. Španělský útočník dorazil na Ostrovy ze Sevilly a využívá svého bravurního čichu na góly. V součtu všech soutěží skóroval již devatenáctkrát a v našlapaném kádru má nyní místo na hrotu jisté. Hra Yayi Tourého je kapitola sama pro sebe. Trojnásobný nejlepší fotbalista Afriky působí jako buldozer – se svojí postavou prorazí na hřišti téměř vše. Jenže ne každý, kdo boří, krom toho i tvoří. Výjimečný Touré ovšem na postu středního záložníka dokonale ovládá tempo všech utkání, je neustále v pohybu a k dispozici spoluhráčům pro přihrávku. Navíc přidává branky – v osmadvaceti zápasech úspěšně zakončil třináctkrát. Díky vypovídajícím statistikám a až uměleckému projevu bych se nebál označit reprezentanta Pobřeží slonoviny za vůbec nejlepšího záložníka celé Premier League.

Coby bývalý hráč Barcelony se Touré určitě těší na osmifinále Ligy mistrů, jež sehrají Citizens na přelomu února a března právě proti katalánskému klubu. Tak pikantního protivníka si nepřáli ani v Británii, ani na Pyrenejském poloostrově. Manchester City se však nemá čeho bát. Udrží-li si současnou ligovou formu, žádný soupeř pro něj není neporazitelný. A arabští majitelé, fanoušci po celém světě a samotní hráči věří, že konstantnost výkonů opět po dvou letech povede k dobytí anglického (a třeba i evropského) prvenství.

Sedm přání Slavii do nového roku

Nový rok je ještě mlád, a tak slibná přání do jeho průběhu stále klásti dovoleno jest. A vpravdě nebudou toliko archaická jako spíše jen pragmatická. Kluby Gambrinus ligy v prvních lednových dnech začínají dvouměsíční zimní období, v němž se připravují na tříměsíční periodu soutěžní. Obrovské kvantum práce rozhodně leží před slávisty, jejichž příznivci v posledních letech pravidelně aspirují na cenu pro nejvíce zklamané ligové fanoušky. Pokusím se nabídnout sedm sešívaných přání do roku 2014 – aneb odpovědí na otázku „Kudy z bídy ven?“

 

Ruský kapitál
Peníze prostě stojí za vším. Nemalé finanční problémy poměrně nedávno málem stály Slavii život, jehož (ne)vítaným zachráncem stal se Aleš Řebíček. I odkloněné dálniční miliony ovšem jednou dojdou, a proto přichází snaha předat vršovický klenot novému majiteli. Proklamovaní spasitelé mají dorazit z Ruska, což pochopitelně není směr, na který by kdokoli v Praze měl být dvakrát hrdý. Přítomnost kapitálu však v dalším sportovním směřování sehraje důležitou roli, a přestože fotbalový svět zná pár ojedinělých případů, kdy k úspěchu dokráčely kluby s (téměř či úplně) prázdnými kapsami, bohaté konto předpokládá slávu o poznání více.

Žádná další červená
Srdcař Karol Kisel se v zimě definitivně přesunul z hráčské kabiny do vyhřáté kanceláře a ujal se funkce sportovního ředitele. Vliv tohoto postu na vývoj celé organizace je obrovský. Výběr posil, jednání na přestupovém trhu, dohled nad realizačním týmem, snaha o zapojení talentovaných mladíků do dospělého fotbalu, disciplína hráčů nejen na hřišti – tyto a tisíc dalších úkolů řadím do kompetencí šestatřicetiletého Slováka. Pakliže jako šéf nezajistí stoprocentní pracovitost každého z členů A-mužstva, úspěšný rozhodně nebude. První krok se mu ale povedl: včas vyhodnotil, kdy ukončit vlastní aktivní kariéru. Fotbalově to na podzim z Kiselovy strany nebylo ono – viz třeba dvě zbytečná vyloučení -, coby funkcionář snad žádnou další červenou už neobdrží.

Eden beze změn
Kvůli kardinální, promiňte to slovo, kravině (EURO po celé Evropě) vymyslel předseda svazu Pelta jinou kardinální kravinu (rozšíření Edenu). Přístavba dalších míst nicméně zůstane jen na plátně, díkybohu! Tuzemská tradice „fandím, jen když se daří“ totiž zapříčinila masivní úbytek diváků – a teď si představte ten pustý, zvětšený stadion. To by pak ani nejznámější a v médiích nejpilnější český fanoušek Strašák nebyl pořádně slyšet…

Soustředění
Jedno ze základních kréd kopané praví, že o výsledku se pokaždé rozhoduje s míčem a na hřišti. Otřepaným mottem se při plánování zimní přípravy řídil současný trenér červenobílých Miroslav Koubek a kondiční soustředění nepřipraví v běžeckých stopách ve Špindlerově Mlýně, ale na zelených pažitech Kanárských ostrovů. Že by do Čech konečně dorazily moderní prvky?

Kreativní záloha
Jestli měl v uplynulých sezonách slávistický herní systém prvek, který se pravidelně opakoval a byl v hlavách a nohách fotbalistů pevně zafixován, bezpochyby se jednalo o alibismus. Hlavně v záložní řadě zoufale scházela kreativita a jedna kolmice přišla po zhruba čtyřiceti zpětných pasech. Myšlenku do středu pole mají přinést Mario Lička a z Jablonce příchozí Karel Piták; dvojice, jež jistý příslib určitě znamená. Jenže trn z paty potřebují vytáhnout také křídelníci (Mičola, Nitrianský, Koreš, Prošek, Vošahlík) – a tady kvalita opravdu chybí.

Systém (pro Necida)
Velký návrat zraněného syna! Zpráva o chystaném hostování Tomáše Necida, jemuž rozjetou kariéru v CSKA Moskva zabrzdily problémy s kolenem, udělala velkou radost všem věrným příznivcům. Vždyť kolikrát jsme mohli slyšet, jak moc kádr postrádá gólového šutéra… Pokusů na pozici hrotového útočníka (Škoda, Škutka, Fenin,…) bylo dost, úspěch pražádný. Ale pozor! Každý střelec potřebuje patřičný servis – záplavu centrů, množství míčů za obranu, dobře zahrané standardní situace. Tyto podmínky ovšem sešívaný tým v probíhající sezoně mnohokrát nenabízel a právě zde musí přijít změna. Jinak ani případný Necidův comeback branky a body nepřinese.

Bodový start
Jedenácté místo, šestnáct bodů. Dva body náskoku na poslední pozici, tři body ztráty na osmou příčku. V dolních partiích je tabulka české nejvyšší soutěže nesmírně vyrovnaná. Každé zaváhání pocítíte, každá výhra motivuje. Enormně důležitý bude samotný start jarní části. Koubkův celek má na programu cestu do Olomouce, doma přivítá Duklu a pak míří do Teplic. Výhry dodají hráčům sebevědomí a možnost posunu kupředu, ztráty naopak srazí mužstvo dolů a o záchranu se bude ještě tuze bojovat. Takové trable si slávisté do roku 2014 opravdu nepřejí.