čtvrtek 3. dubna 2014

Když "retro" není retro

Flagrate! vykřikla J. K. Rowlingová, vzala do ruky hůlku (pardon, tužku) a v enormně zaplněném prostoru detektivních románů začala zářivým písmem tvořit. Svůj nezaměnitelný a nesmírně čtivý literární styl, jehož vytříbenost poslouží k zabavení nejen více či méně odrostlých teenagerů hltajících Harryho Pottera, schovala za pseudonym Robert Galbraith a čtenáře nadchla detektivkou Volání kukačky.


Detektivkou, která přidrží oči u písmenek, přestože na první pohled vybočuje ze současného pojetí kriminálních příběhů. Nenabízí naturalistické scény, v nichž vládne krev a síla. Hlavní postava nepřekousne strom vejpůl ani nepřemístí protivníkovy oči z důlků na chodidla. Cormoran Strike používá klasické vyšetřovací postupy, rozum a intuici, a oprašuje slavné Poirotovy šedé buňky mozkové.

Zprvu se zdá, že jejich užití nebude vůbec třeba. Smrt modelky Luly Landryové uzavřela policie jako sebevraždu. S tím se ovšem nechce smířit bratr zesnulé celebrity a vyhledá Strika. Životní epizoda, uprostřed níž se soukromý detektiv nachází (rozchod s krásnou Charlotte; dluhy, kam se podívá), nicméně nenapovídá, že by štěstí patřilo mezi jeho nejlepší přátele. Předpoklady pro úspěšné pátrání jsou takřka nulové.

Zanedlouho se ale Cormoran dostane na správnou notu a společně se svou sympatickou sekretářkou rozplétají pravdu napříč širokým spektrem podezřelých postav a různorodých prostředí. Rowlingová nás postupně zavede do koutů showbyznysu, právnické firmy nebo bezdomovecké ubytovny, aby poté, co parádně vykreslí atmosféru daného místa, pitvala přehnaně vychloubačné či nehorázně tajemné osoby.

Žádný z rozhovorů však nenudí. Stereotypní dotazy na alibi jsou ve významné menšině, daleko více se slova točí okolo psychologických souvislostí a vztahů. Fakta nepadají z nebe jako monzunové deště, ale přicházejí sama, přirozeně a nenuceně. Čtivosti a spádu děje prostého akčních sekvencí rovněž napomáhá šikovné členění knihy na menší celky, jež jsou uvedeny citacemi starověkých literárních velikánů.

Tvrzení, že Galbraith-Rowlingová se kvapem zařadila mezi velikány současné tvorby, není daleko od pravdy. I přes svoji nepopiratelnou bestsellerovost nabídlo Volání kukačky fantastické čtení a dokázalo, že ani v jednadvacátém století nemusí být detektivka nutně také krvavý thriller.

Hlad rozplést záhadu pochopitelně postupně rostl a závěrečný pokrm stál za to – vyvrcholení má grády a nejednoho překvapí. A další chod už se nezadržitelně blíží, v červnu 2014 totiž bude Cormoran Strike opět povolán do práce. Ještě předtím ale nechme kukačku dokukat. Zaslouží si to!

Žádné komentáře:

Okomentovat