V současných
dnech stoupá libido českých fotbalových fanoušků vzhůru stejným tempem jako
rtuť teploměrů v parných červencových dnech. Důvod? Po zdánlivě nekonečně
dlouhé letní přestávce se opět blíží období, kdy se budou fotbalisté prohánět po
českých stadionech a snažit se upoutat spoustou branek, zajímavými situacemi a
strhujícími příběhy. Už v pátek se rozbíhá Synot liga a i přes občasné
výhrady se na její začátek velká část publika těší. Jak to tradičně bývá, zprvu
si budeme muset zvyknout na několik změn.
O nové prvky není nouze třeba v rudé části hlavního
města. Již v průběhu jara nahradil Vítězslava Lavičku na trenérském postu
Zdeněk Ščasný. Důvody odvolání oblíbeného trenéra byly jasné: druhá místa,
rozpačité působení na evropské scéně a skomírající herní projev na Spartě ke
spokojenosti prostě nestačí. Příchozí kouč náročnou misi získat v omezeném
počtu utkání mistrovský titul nesplnil, ale důvěru pro nadcházející sezonu
dostal. Ve finišujícím přípravném období pak Letnou pod jeho vedením táhl silný
průvan s jediným cílem: vytáhnout historicky nejúspěšnější tuzemský klub
zpět na čelo ligového pelotonu.
Jako nejzajímavější se jeví přechod na nové herní
rozestavení. Místo tradičního modelu 4-5-1 (v různých numerických modifikacích)
se fotbalisté na hřišti staví do formace 3-5-2. Zatímco v Evropě i ve
světě se tříobráncový systém u některých celků (alespoň jako jedna
z variant) vyskytuje či vyskytoval – Juventus, Liverpool, Bayern Mnichov,
reprezentace Chile – v Česku se o něj v posledních letech pokoušel
jen trenér Kotal ve Zbrojovce Brno. Jako vše hmotné i nehmotné má tato taktická
varianta své pro a proti a až ostrá
střetnutí ukáží, zdali s ním tým prorazí.
První prověrky ale naznačují, že jistý posun vpřed se na
obzoru přeci jen rýsuje. Přestože na přípravné zápasy během letních kempů
musíme pohlížet vždy s jistou rezervou, ve hře lze zpozorovat prvky, jež
především v minulé sezoně zoufale chyběly. Nový herní styl přináší především
větší variabilitu v ofenzivě. Dvojice útočníků – při zranění Davida Lafaty
nastupovali většinou Ladislav Krejčí a slibná posila Marco Paixao – společně
s křídelními beky zaměstnávají soupeře četnými náběhy za obranu a do
pokutového území; větší volnost na podhrotové pozici pasuje Bořku Dočkalovi.
Důležitou částí herního plánu se stává také vysoký, agresivní presink.
Zatímco střílení gólů a tvorba šancí Spartě docela klape,
trenér Ščasný vyjadřuje nespokojenost s obrannou hrou na vlastní polovině.
Součinnost tří obránců v jakémkoli složení nebyla v přátelácích
ideální. Hráči jsou v číselném rozdělení 3-5-2 často nuceni bránit jeden
na jednoho bez vzájemného zajišťování, a každá chyba je tak bolestná a
viditelná. Jaká trojice bude nakonec nastupovat, ví kromě realizačního týmu už
jen hvězdy. Nejslibněji se na tomto postu v přípravě dařilo paradoxně
povoláním záložníkovi Lukáši Marečkovi.
V ostrém tempu mistrovských utkání ale mohou veškeré
dojmy a předpoklady z předsezónních testů jít stranou. Oproti uplynulému
období má nicméně současná Sparta jednu výhodu: pokud dojde k poklesu formu
či zraněním, šířka hráčského kádru nabízí alespoň papírově daleko více
náhradních možností. Směrem ven se vydali pouze Pavel Kadeřábek a jarní host
Václav Kadlec, novými tvářemi jsou zmiňovaný Portugalec Paixao, další útočníci
Fatai a Litsingi a krajní obránci Markus Steinhöfer a Martin Frýdek. Z hostování se navíc vrátil
Josef Hušbauer a blízko angažmá je i stoper Ondřej Mazuch.
Právě nedostatečnou šíři soupisky hlasitě kritizoval kouč
Ščasný po svém příchodu. Je patrné, že jeho slova byla vedením klubu vyslyšena.
Nyní už záleží pouze na trenérovi a jeho týmu, jak bude sezona úspěšná. Kromě
mistrovského titulu bude Sparta bojovat i o postup do základní skupiny Ligy
mistů. Letos vede cesta přes takzvanou nemistrovskou fázi kvalifikace: první
překážkou bude CSKA Moskva – náročný, ale hratelný celek. Příští týden tak
všechny provedené změny čeká ostrá zkouška. Přinesou úspěch?
(Zdroj foto: lidovky.cz, isport.blesk.cz)
Žádné komentáře:
Okomentovat