Pod svými možnostmi

Sedmé největší město Británie Liverpool se v posledních měsících vskutku neřadí mezi nositele fotbalového štěstí. Oba jeho kluby sice patří k tomu nejsympatičtějšímu, co kolébka kopané nabízí, jenže aktuální výsledky řadí jak slavnější LFC, tak jeho modrého druha Everton přinejlepším do průměru anglické družiny. Na Anfield Road už nějaký ten pátek řádí se střídavými úspěchy Jürgen Klopp, The Toffees zase třetím rokem vede Roberto Martínez.

Přes nespornou kvalitu hráčského kádru se ovšem jeho Everton v Premier League veskrze trápí. Přitom by se dalo říct, že vedení klubu postupuje podle pomyslné příručky fotbalového úspěchu. Kádr je tvořen koncepčně, s důrazem na mladé, talentované hráče, trenérský štáb dostává dostatek času a klidu na práci a třeba v čele mládežnické akademie nedávno stanul renomovaný americký expert na sportovní vědy.

Po dvaceti kolech to však v tabulce Premier League znamená až 11. pozici. Ztráta na šestou, pohárovou příčku činí šest bodů, což rozhodně není nic neřešitelného. Herní styl a průběh posledních utkání nicméně nenaznačuje žádný zbrklý únik vpřed. Remíza s Tottenhamem, předtím ztracená přestřelka 3:4 proti Stoke, gólem v poslední minutě vybojovaná výhra na Newcastlu, domácí prohra s Leicesterem a dvě shodné plichty 1:1 s Norwichem a Crystal Palace.

Kdo sledoval všechny jmenované zápasy, možná v nich našel jednoho společného jmenovatele: Martínezův tým se snaží být aktivní s míčem, chce se prezentovat líbivým a útočným fotbalem. Patrné jsou prvky vysokého presinku, stejně tak balance mezi trpělivou výstavbou a rychlým přechodem. Jenže výsledný produkt kazí hned několik stále opakujících se chyb.

Začít lze u obranné čtveřice, která notně přispívá ke kolapsům a bodovým ztrátám. Řada obdržených branek přichází po individuálních chybách, navíc v závěrečných minutách zápasů. V držení míče zase vidíme mnoho laciných ztrát; mladý ofenzivní záložník Barkley pak nenabízí to, na co si diváci zvykli v předchozích sezonách – kreativitu, góly a asistence a hledání volných prostor mezi obranou a zálohou soupeře. Přechod do útoku tak často stojí a padá na činnosti útočníka Lukakua, a když nefunguje on, nefunguje v podstatě nic. Letos už absolvoval nesčetně soubojů a k tomu všemu drží své spoluhráče nad vodou vynikající statistikou: v lize vstřelil 15 branek ve 20 odehraných zápasech.

Roberto Martínez určitě ví o všech výše uvedených neduzích, které jeho celek zlobí. Ve svém prvním ročníku u Karamelek atakoval účast v Lize mistrů. Z druhé poloviny tabulky, kam spadl loni, se zatím nevyhrabal, kterážto pozice rozhodně neodpovídá vysokým ambicím klubu.

Pod vedením Davida Moyese Everton plnil roli nenápadného, ale spolehlivého člena Top 8. Španělský trenér chtěl ještě výše, zatím ale uvízl ve spárech průměru a nevýrazného fotbalu. A přestože Martínez působí v organizaci, kde se dostává manažerům dostatečné trpělivosti, měla by od jeho svěřenců přijít na trávníku co nejrychleji  výrazná změna. Současné výsledky totiž zdaleka neodpovídají hráčské kvalitě a potenciálu, který kabina Goodison Parku ukrývá.

(Zdroj foto: Daily Post, Telegraph.co.uk)