Podle všech dostupných informací se nejpozději od ledna bude v Edenu před zápasem červenobílých servírovat tatarák. Ke kormidlu pražské Slavie má totiž usednout František Straka; muž, který se již několikráte chlubil „sparťanským srdíčkem“. V táboru příznivců sešívaných se o případném nástupu Straky do čela jejich mužstva hojně diskutuje. Samotný fakt, že jejich potencionální trenér je z řad odvěkého rivala, by jim však nemusel příliš vadit. Moderní fotbal už prostě na klubové hodnoty nehledí a slávista se sparťanem může stát i během půl roku. K uvážení jsou spíše kvality třiapadesátiletého Straky. Nejdéle u jednoho týmu vydržel hned na začátku své kariéry, a to když dva a čtvrt roku koučoval oddíl čtvrté německé ligy Wuppertaler. Poté hrál střed tabulky s Teplicemi a střihnul si sedmiměsíční angažmá ve Spartě, během něhož sice vyhrál titul, nicméně propadl v Lize mistrů. A od roku 2005 vystřídal 9 klubů a v každém z nich si úspěchy připisoval během prvních pár měsíců na lavičce. Jeho osobnost motivátora by se možná celé červenobílé veřejnosti hodila, nicméně borci se sešívanými dresy by se nyní měli učit spíše přesně nahrát balón nebo správně odcentrovat. Navíc Strakovy poslední dvě štace skončily sestupem, v jednom případě i zánikem klubu. Vést slávistický mančaft na jaře, možná by se, s mírnou nadsázkou, teď dresy s hvězdou praly pro utkání nejnižší pražské soutěže. Myslím, že pravý kouč pro Slavii, která má zamířit zpět na výsluní, je někde jinde. Osobně nechápu, proč se vedení nepodívá například do zahraničí. Trenér XY, původem třeba z Německa, by se při skládání mužstva nedíval, zdali je jeden hráč synem bývalého lodivoda či zdali druhý bojuje, jen když mu jde o smlouvu. Vše je ale v rukou majitele Řebíčka. S jednou skutečností by se ovšem všichni fanoušci vršovického klubu a odpůrci Straky smířit museli. Po celém světě asi nenajdou žadného trenéra se stoprocentní bilancí u národního týmu.
Žádné komentáře:
Okomentovat