Šedesátá a devadesátá
minuta. Nelom a Achahbar. Gól na 1:2 a 2:2. Dva okamžiky zhatily pražské Spartě
naději na senzační vítězství na půdě nizozemského Feyenoordu Rotterdam v závěrečném
předkole Evropské ligy. Svěřenci Vítězslava Lavičky díky Václavu Kadlecovi
vedli o dvě branky, jenže holandský tým se ve druhém poločase nakonec zasloužil
o to, že výchozí pozice českého celku je vzhledem k domácí odvetě „jen“ slušná
a nikoliv výborná.
Po pětačtyřiceti minutách se o výkonu Pražanů dalo mluvit
pouze v superlativech. Bojovnost v obraně a efektivita v útoku
znamenaly vedení 2:0, Hušbauer navíc trefil z dálky břevno a Kadlec pelášil
sám na bránu gólmana Muldera. Feyenoord byl sice o něco aktivnějším týmem,
držel míč a dostal se i do brankových příležitostí, nicméně proti střeleckému
úspěchu stála buď sehraná obrana hostů, nebo výtečný brankář Tomáš Vaclík.
Právě on skvělým zákrokem třikrát zachránil Spartu před inkasovaným
gólem a doplňoval slušně fungující defenzivní čtveřici. Jediným jejím chybujícím
článkem byl Manuel Pamič, který hned v úvodních minutách špatně provedenou
přihrávkou nabídl šanci Schakenovi a i poté několikrát lacině ztratil míč.
Další tři členové obrany ale pracovali na výbornou. Na pravé straně se v posledních
utkáních rozehrál Vlastimil Vidlička; hráč, jenž v minulém ročníku musel často
snášet ostrou kritiku fanoušků a kterému zřejmě pomohla nově příchozí konkurence
v podobě Španěla Gila. Pro změnu na stoperu zářil Jiří Jarošík. Rozpačitost
z úvodu sezony zdá se býti pryč – včera Jarošík uplatňoval své zkušenosti,
s přehledem sbíral vysoké míče i přihrávky po zemi a jako by se rozpomněl
na podzim roku 2001, kdy s Hřebíkovou Spartou v základní skupině Ligy
mistrů vyhrál na Feyenoordu 2:0.
Až do šedesáté minuty, kdy domácí snížili a započali cestu
za vyrovnáním, tedy zápas mohl být pro Jarošíka drobným déjà
vu. Slibné vedení, byť nakonec v nastaveném čase utnuté, bylo výsledkem
odhodlané a přesné hry na polovině soupeře a také dobré spolupráce útočníků
Kweukeho a Kadlece. Trenéru Lavičkovi se pomalu rýsuje dvojka složená
ze silného bijce (Kweuke) a neúnavného a běhavého zakončovatele
(Kadlec). První branka byla jasným důkazem – Kamerunec vyhrál souboj
s obráncem Feyenoordu, míč mu hlavou
po nepřesvědčivém zákroku obránce zpět přistrčil Matějovský a Kweuke našel na
malém vápně Kadlece. Tomu kromě spoluhráčů pomohlo i štěstí, jelikož jeho
zakončení patřilo do kategorie nadmíru kostrbatých – čímž se ovšem nyní již
nemusíme nikterak zaobírat.
Po herní odmlce zaviněné zraněním včera uprostřed hřiště znovu
nastoupil kapitán Marek Matějovský. Troufnu si říct, že už samotná
středopolařova přítomnost na hřišti spoluhráčům musela pomoci. Přeci jen má na
evropské scéně něco odehráno, vyzkoušel si zahraniční angažmá a jeho konto se
chlubí rovněž reprezentačními starty. Důležitou roli v tomto směru bude
mít i příští čtvrtek na Letné, kde se omlazenému týmu jeho zkušenosti jistě
budou hodit. Spartě stačí v odvetě i remíza 1:1 nebo 0:0; ze všeho nejméně
je však třeba, aby hráči v rudých dresech stanovili jako svůj základní cíl
udržení čistého konta. Jsem totiž přesvědčen, že Feyenoord přijede do Prahy
daleko lépe připravený a hned na začátku bude chtít rozhodnout. Jaká škoda, že
se na hřišti soupeře nepovedlo udržet jednobrankový náskok. V případě
výsledku 2:1 bych o postupu Sparty pochyboval rozhodně daleko méně.
Žádné komentáře:
Okomentovat