Fergusonovy děti

Každé malé dítě zná situaci, kdy se snaží rozpínat své ruce co nejdále, aby kamarádovi či prarodičům ukázalo, jak velkého psa potkalo předevčírem na procházce. Podobně by se dalo ukázat i trenérské umění dlouholetého manažera Manchesteru United Alexe Fergusona. Ovšem zde by bylo bývalo batole v nevýhodě. Jeho ruce jsou příliš malé. Přesně by však svými končetinami nemohl kvalitu trenérského mága Fergusona ukázat ani nejvyšší muž historie Robert Wadlow. Možná ani rozpětí křídel letadla by nemuselo stačit. Téměř sedmdesátiletý Skot s odpovídajícím přízvukem je prostě mistr svého řemesla.

Taková informace ale není žádnou novinkou. Pakliže by neměl odpovídající schopnosti, rozhodně by nebyl schopen za pětadvacet let na lavičce Rudých ďáblů zažít 12 ligových titulů. Navíc opomíjíme pět vítězství v FA Cupu, čtyři další triumfy v Ligovém poháru a navíc dvojnásobný zisk trofeje Ligy mistrů. Za celou dobu jeho vládnutí se v sestavě United protočilo několik významných hráčů, namátkou Mark Hughes, Eric Cantona, Ruud van Nistelrooy či Cristiano Ronaldo. Každý z nich jednou tým opustil, ale Ferguson přesto dokázal díru po něm zaplnit.

A i před letošní sezónou se dva důležití hráči Manchesteru rozhodli odejít, přesněji řečeno pověsit kopačky na hřebík. Zejména konec kariéry jednoho z nich, brankáře Van der Sara, byl považován za obrovskou ztrátu. O jeho sbohem profesionální kariéře se mluvilo delší dobu, a když se tak stalo letos v létě, pořídil si Ferguson jako dlouhodobou náhradu teprve dvacetiletého mladíčka Davida De Geu. Druhým fotbalistou, jenž dnes nemusí dennodenně po tréninku odkládat propocený dres, je Paul Scholes. Sic během své závěrečné sezóny neodehrál všechny zápasy, pořád dokázal rozhodovat důležitá utkání a být na hřišti platným hráčem. Po sedmnácti letech v kádru ovšem bylo třeba i za něj najít náhradu. V dlouhodobém horizontu by se jí mohl stát třeba dvaadvacetiletý střední záložník Thomas Cleverley.

Obě dvě mladé naděje nastoupily v základní sestavě obhájců titulu v pondělním utkání Premier League proti Tottenhamu Hotspur, tedy týmu, který rozhodně není v anglické soutěži do počtu. Oči byly upřeny především na gólmana De Geu, který v prvních dvou soutěžních utkáních letošního ročníku nakupil chyby, jež naštěstí zatím Fergusonovy svěřence nestály ztrátu bodu či v případě Community Shield trofeje. Skotský manažer sice prohlásil, že De Geovi věří, nicméně se očekávalo, zdali místo něj nenasadí Anderse Lindegaarda. Tento dánský gólman po povedené přípravě prosil o šanci. Zatím ji nedostal a v zápase proti Tottenhamu se jeho naděje nezvýšily. Hráči Kohoutů až na jednu nastřelenou tyč neměli velkou příležitost a De Gea působil během zápasu poměrně jistě. Konec konců výsledek 3:0 pro United svědčí o všem.

Na jasném a zaslouženém zisku tří bodů měl svůj podíl také mladík Cleverley. Až do doby svého vystřídání devět minut před koncem hrál na svůj věk suverénně, navíc si připsal vynikající centr, po kterém další mladík Welbeck uklidil míč s přehledem do sítě. Sám se také mohl zapsat do listiny střelců, nicméně jeho nebezpečnou střelu v prvním poločase chytil brankář Friedel.

Druhý gól vstřelil v 76. minutě brazilský levonohý hráč Anderson. Po krásné patičce právě Welbecka zakončil nádhernou akci pohodlnou ranou k tyči, a potvrdil tak svůj podle mého skvělý výkon. Při rozehrávce plnil úkol spojky mezi obrannými hráči a útočnou silou. Mladá stoperská dvojice Evans-Jones solidně zaskočila za chybějící jistoty v podobě Ferdinanda a Vidiče, útoční hráči trpělivě připravovali šance. V dobrém světle se na křídle jevila nová posila z Aston Villy Ashley Young i výtečný střelec Rooney, který si taktéž vychutnal gól a završil skóre na 3:0. Snad v jeho případě bude platit, že čím víc vlasů, tím víc gólu. Z módního hlediska se mi jeho nově nastřelené vlasy vůbec nelíbí, ale na hřišti to byl zase starý Rooney. Kromě mnoha zakončení a zmíněného třetího gólů si také často sbíhal na vlastní polovinu a zakládal útočné akce svého týmu. 

Ještě jeden fakt je netřeba opomenout. Věkový průměr včerejšího výběru činil pouhopouhých 23 let. Více než právě třiadvacet let bylo ze včerejší sestavy pouze čtyřem hráčům (Evra, Nani, Young, Rooney). Nízký věk Fergusonovy jedenáctky určitě stojí za zmínku, přestože se asi nejednalo o nejsilnější výběr Manchesteru United. Ovšem celé utkání ukázalo, že Ferguson i jeho budoucí nástupce, který se týmu uchopí v horizontu neznámo let, mají na čem stavět. Na světě nenajdete mnoho klubů, jimž by se podařilo s takto mladou sestavou porazit tým, jako je Tottenham Hotspur. Skvělé individuální výkony mladých hráčů, od již zdůrazněných stoperů Evanse s Jonesem až po Welbecka na hrotu, jsou spojeny v celek, který může nejen v letošní sezóně, ale také po mnoho dalších let mířit vysoko na všech frontách.